K „ZÁKAZU VÝPOVĚDI V OCHRANNÉ DOBĚ“ U DPP A DPČ

ignorance-avoidance-blocking-misunderstanding-protection-ignoring-bullying-employee-stop-ban_t20_xR03K8

V poslední době se množí dotazy na „zákaz výpovědi v ochranné době“ u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy u DPP a DPČ. Jak to tedy je?

Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem v ochranné době (tzn. např. během nemoci zaměstnance) můžete najít v § 53 zákoníku práce. Tento paragraf se ovšem týká pouze pracovního poměru (tzn. situace, kdy je vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem založen pracovní smlouvou), tedy v žádném případě ne dohod (ani jedné z nich).

Dohod se naopak týká § 77 odst. 2 ZP, který výslovně říká, že zákonná úprava platná pro pracovní poměr neplatí pro dohody v případě úpravy skončení pracovního poměru. Znamená to, že pracovní poměr (založeny pracovní smlouvou) může skončit nějakými způsoby a dohody (DPP a DPČ) to mají upravené jinak. Dohody mají samostatné ustanovení o tom, jakým způsobem mohou skončit, a to v § 77 odst. 4 ZP.

Pracovněprávní vztah založený DPP nebo DPČ může skončit dohodou obou smluvních stran, a to kdykoliv, tedy i v době nemoci zaměstnance. Stejně tak může tento vztah skončit výpovědí danou bez důvodu anebo z jakéhokoliv důvodu (platí to i pro zaměstnavatele) – bez dalších omezení, to znamená i v době nemoci zaměstnance nebo v době, kdy je doma „na paragraf“ a tedy ošetřuje člena rodiny. Výpovědní doba je pro obě strany stejná, a to 15denní a začíná běžet dnem, kdy byla doručena druhé straně. Na vykuky, kteří nepřebírají poštu, pamatuje ZP v § 334 a násl. a platí domněnka doručení.

Zákoník práce v místě, které upravuje dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy nikde pojem „ochranná doba“ neuvádí, což znamená, že ochranná doba pro dohodáře neexistuje. 

Dohody jsou o práci „na zavolanou“, takže dohodářům prostě chybí ta silná právních ochrana, kterou požívá zaměstnanec zaměstnaný na smlouvu v pracovním poměru. 

Pracovněprávní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti je možné ukončit také okamžitým zrušením, ovšem jen v případech, kdy je možné skončit okamžitým zrušením i pracovní poměr (a tolik rozšířená „ztráta důvěry“ mezi ně opravdu nepatří).  

Právní stav ke dni: 12.12.2016

Tento text není právnickým textem, má sloužit jako osvětlení některých sporných věci v pracovním právu.

Mohlo by vás zajímat