Zaměstnavatel nařizuje celozávodní dovolenou 2 týdny v létě a 2 týdny v zimě. Celkem máme 4 týdny dovolené, takže   když si v průběhu roku vezmeme nějakou dovolenou, už nám na celozávodní nezbývá. Zaměstnavatel to řeší tak, že nám na dny, na které nám dovolená nezbývá, dává neplacené volno. Jenže pak si musíme sami platit zdravotní  pojištění, i když bychom klidně do práce chodili. Je to tak možné, když podepíšeme, že neplacené volno dává  zaměstnavatel na žádost zaměstnance?

  Zaměstnavatel má možnost určit hromadné čerpání dovolené („celozávodní dovolenou“) pouze na dobu nejvýše 2 týdnů    v kalendářním roce. Nesprávný je tedy už postup, kdy zaměstnavatel takto určí celé 4 týdny dovolené zaměstnanců.

  Co se týká „neplaceného volna“ – pokud zaměstnavatel už určil hromadné čerpání 2 týdnů dovolené, může jednotlivým    zaměstnancům nařídit čerpání pouze tolika dnů dovolené, kolik jim každému zbývá. Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci postupně  čerpání celé dovolené, na kterou zaměstnanci vznikl v kalendářním roce nárok a/nebo nemá pro zaměstnance aktuálně práci (proto  zřejmě nařizuje další 2 týdny celozávodní dovolené), platí, že jde o překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 – 209 ZP), za  které zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši, která se liší podle toho, o jakou překážku v práci jde (např. pokud jde o prostoje nebo provozní příčiny, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80% průměrného výdělku; nepříznivé povětrnostní vlivy – nejméně 60% průměrného výdělku; jiné překážky na straně zaměstnavatele – náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku; dočasné omezení odbytu výrobků zaměstnavatele („částečná nezaměstnanost“) – nejméně 60% průměr. výdělku. Doporučuji vám zaměstnavatele na postup odporující zákonu upozornit, případně se obrátit na Inspektorát práce.