STRUČNĚ K PRACOVNÍ SMLOUVĚ

the-private-office-workplace-for-consultant-an-young-lawyer-legislation-with-gavel-and-document-on_t20_oRzEJW

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Pokud je ústní, tak 1. sice vznikl pracovní poměr, ale 2. ze strany inspektorátu práce hrozí zaměstnavateli až 10 mil. Kč pokuta, zaměstnanci až 100 tis. Kč pokuta, protože tato práce bude označena jako nelegální.

Vznikl tzv. faktický pracovní poměr (nepodložený právně, písemnou smlouvou). To znamená, že zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo náhradu mzdy.

Musí se dodržovat i minimální mzda, není možné na „ústní smlouvu“ pracovat za méně.

Pokud vznikl „faktický pracovní poměr“, nevznikla zkušební doba. Je to proto, že ZP říká, že zkušební doba musí být uzavřena písemně (§ 35 odst. 6 ZP). Zaměstnanci tedy rovnou vzniká pracovní poměr bez zkušební doby. To, jestli jde o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, záleží na dohodě obou stran (jen se to bude hůř prokazovat při případném soudu).

V písemné pracovní smlouvě musí být vždycky den nástupu do práce (může to být den podpisu pracovní smlouvy nebo den pozdější), místo výkonu práce (označením konkrétní adresy, města, kraje nebo i jako celá ČR. Pokud je místo výkonu práce sjednáno šířeji než 1 obec, musí být někde napsáno, jaká adresa se považuje za tzv. pravidelné pracoviště – to je kvůli cestovním náhradám, aby bylo jasné, kdy má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady) a druh vykonávané práce (může být i víc druhů práce).

Pokud není v pracovní smlouvě sjednaná zkušební doba, znamená to, že zkušební doba není. ZD může být max. 3měsíční (u vedoucích zaměstnanců až 6měsíční).

Pokud není v pracovní smlouvě sjednaná doba trvání (tzn. doba určitá), platí, že byl pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou.

Pokud je pouze ústní smlouva, bude mít asi zaměstnavatel problém prokázat, že se se zaměstnancem dohodli na tom, že mzda je sjednaná s přihlédnutím k případné práci přesčas a velmi pravděpodobně bude muset zaměstnanci platit všechny přesčasy.

V pracovní smlouvě je možné sjednat téměř vše (není možné sjednat méně, než stanoví zákoník práce – tedy např. méně než 4 týdny dovolené za rok nebo menší než minimální mzdu, případně menší příplatek za práci přesčas nebo o víkendu, než stanoví ZP, nebo více, než říká ZP – tedy např. domluvit vyšší limit pro náhradu škody, větší počet pracovních hodin v týdnu, než povoluje ZP atd.), ale vše, co je v pracovní smlouvě, může být změněno nebo zrušenou pouze se souhlasem obou smluvních stran – ať už je to cokoliv. Pokud je v pracovní smlouvě sjednána pracovní doba (od-do), není možné ji jednostranně změnit.

Jedno vyhotovení pracovní smlouvy musí dostat zaměstnanec, jedno zaměstnavatel.

Právní stav ke dni: 16.7.2016

Mohlo by vás zajímat