UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI

finance_t20_mvX36m

Mezi časté dotazy patří otázka na to, kdy a v jaké výši má uchazeč o zaměstnání po skončení pracovního poměru nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Tuto otázku řeší § 39 a § 50 zákona o zaměstnanosti. 

Je důležité vědět, že pracovní poměr může skončit pouze ze zákonem (zákoníkem práce) stanovených důvodů, a to:

– uplynutím času, na který byl pracovní poměr sjednán (pracovní poměr na dobu určitou)

– zrušením ve zkušební době zaměstnavatelem

– zrušením ve zkušební době zaměstnancem

– dohodou zaměstnance a zaměstnavatele

– okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem (porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem)

– okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnancem

– výpovědí ze strany zaměstnance 

– výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Žádným jiným způsobem (a to ani lidově oblíbenou tzv. „výpovědí dohodou“ – což mimochodem neexistuje) skončit pracovní poměr nemůže.

A jak je to tedy s poskytováním podpory v nezaměstnanosti:

1. v případě, že pracovní poměr na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné výši

2. pokud pracovní poměr zruší ve zkušební době zaměstnavatel, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné výši

3. pokud pracovní poměr zruší ve zkušební době zaměstnanec z vážného důvodu (což jsou důvody uvedené v § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Mezi ty patří např. péče o dítě nebo o osobu závislou, povinná školní docházka dítěte, zdravotní stav zaměstnance, místo výkonu práce nebo povaha zaměstnání druhého manžela), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné výši

4. pokud pracovní poměr zruší ve zkušební době zaměstnanec bez vážného důvodu (viz výše), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“ podle § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (dále jen „snížená sazba“). Tato snížená sazba činí 45% průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu

5. pokud pracovní poměr skončí dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a v dohodě nebude uveden vážný důvod (viz výše), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“

6. pokud pracovní poměr skončí dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a v dohodě bude uveden vážný důvod (viz výše), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v plné výši

7. pokud pracovní poměr okamžitě se zaměstnancem zruší zaměstnavatel nebo pokud mu z důvodu, pro který by mohl zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, dá výpověď (klíčový je zde ten důvod, ne způsob ukončení pracovního poměru), uchazeč o zaměstnání nárok na podporu vůbec nemá

8. pokud pracovní poměr okamžitě zruší zaměstnanec (§ 56 zákoníku práce), má uchazeč nárok na podporu v plné výši

9. pokud pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnance bez vážného důvodu (viz výše), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti ve „snížené sazbě“

10. pokud pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnance z vážného důvodu (viz výše), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné výši

11. pokud pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnavatele (a nejedná se o důvod, pro který by se zaměstnancem mohl pracovní poměr zrušit okamžitě a o porušení stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem), má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v plné výši (a to i když se jedná o výpověď z důvodu závažného nebo soustavného méně závažného porušení „pracovní kázně“)

12. pokud pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu zvlášť hrubého porušení stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem, uchazeč o zaměstnání nárok na podporu vůbec nemá.

Nedává to úplně smysl (mám teď na mysli konkrétně bod 11), ale je to tak.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by vás zajímat