Pokud byla dána výpověď z pracovního poměru (a v tomto případě je jedno, jestli ji podal zaměstnanec nebo zaměstnavatel), skončí prac. poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce (výjimku tvoří výpovědní doba v případě, že byla výpověď daná v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, což není až tak časté).  

Prodloužení výpovědní doby

Výpovědní doba smí být prodloužena (ne zkrácena!) jen písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. To mj. znamená, že není možné, aby zaměstnavatel ve svém vnitřním předpise jednostranně stanovil, že u něj je výpovědní doba např. čtyřměsíční. Pokud dojde ke smluvnímu prodloužení výpovědní doby, musí být délka takto prodloužené výpovědní doby stejná pro zaměstnance i zaměstnavatele (není tedy možné se domluvit na tom, že pro zaměstnavatele bude i nadále dvouměsíční, ale pro zaměstnance půlroční).

Zkrátit výpovědní dobu nelze, a to ani se souhlasem obou stran. Vyplývá to z § 4a ZP, který říká, že strany pracovněprávních vztahů nesmí překročit to, co ZP stanoví jako nejméně nebo nejvýše přípustné („výpovědní doba činí nejméně dva měsíce“). Pokud se zaměstnanec vzdá svého práva, nepřihlíží se k tomu (tzn. jako kdyby se nikdy nic nestalo – neexistuje to).

Kdy začíná běžet výpovědní doba

Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po doručení výpovědi druhé straně (co když druhá strana nechce podepsat výpověď čtěte zde).  

Pokud byla výpověď druhé straně doručena např. 20. října, začíná výpovědní doba běžet 1. listopadu.

Co když zaměstnanec onemocní?

Kdy přesně skončí pracovní poměr zaměstnance, když se stane nějaká komplikace, si můžete přečíst v elektronické knize, která je zdarma ke stažení zde

Pokud zaměstnanec podal výpověď 20. října a následně byl od 25. října do 10. listopadu v dočasné pracovní neschopnosti, výpověď začíná běžet tak, jak měla, tzn. od 1. listopadu. Nic se neposunuje, nic se nemění.

Pokud dal 20. října výpověď zaměstnavatel zaměstnanci, který je od 25.10. v DPN, začíná výpovědní doba běžet úplně stejně, 1. listopadu. V případě výpovědi podané zaměstnavatelem má dočasná pracovní neschopnost zaměstnance význam pouze z pohledu konce výpovědní doby.

Kdy výpovědní doba skončí?

Výpovědní doba standardně skončí uplynutím posledního dne druhého  kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé straně (výjimkou je už zmíněný přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů). 

Pokud je zaměstnanec dočasně práce neschopným během výpovědní doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout během ochranné doby (= v den, kdy měl pracovní poměr skončit /ve výše uvedeném příkladu tedy 31. prosince/,  byl zaměstnanec v dočasné prac. neschopnosti), ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává (tzn. pokud byl zaměstnanec v DPN 10 pracovních dnů, výpovědní doba se o těchto 10 dnů „prodlužuje“). Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec sdělí zaměstnavateli (samozřejmě ideálně písemně, jinak to bude zaměstnavatel těžko prokazovat), že na prodloužení pracovního poměru netrvá. V takovém případě skončí pracovní poměr skončí skutečně v den, kdy původně skončit měl.                                                  (5.11.2017)

(Tento text není právnickým textem, slouží k snazšímu pochopení tématu.)