Zaměstnavatel chce, abych dělal něco, co nemám v náplni práce. Musím to udělat? Co mi hrozí, když to odmítnu?
Každá pracovní smlouva musí mj. obsahovat druh práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh práce je tedy něco, na čem se musí obě strany shodnout.
Náplň práce (popis pracovní činnosti, job description atd.) už dohodnutá být nemusí. Je tedy možné, aby pracovní náplň stanovil zaměstnanci zaměstnavatel jednstranně. Náplň práce, tedy činnosti, které má zaměstnanec vykonávat, se ale musí vždy pohybovat v rámci vymezeném dohodnutým druhem práce. Někdy je tento rámec jasný, někdy jsou jeho hranice méně zřetelné, záleží na konkrétním případu.
Je tedy možné, aby zaměstnavatel změnil náplň práce nebo do ní přidal činnost, která v náplni původně nebyla?
Ano. Pokud je náplň práce (popis pracovních činností) zaměstnanci jednostranně zaměstnavatelem předán, je to tak možné a v souladu se zákonem.
Příklad 1: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě jako druh práce uklízeč. Zaměstnavatel mu předal náplň práce, ve které stojí, že bude umývat podlahy v 1. patře firmy. Pokud mu zaměstnavatel náplň práce rozšíří i na úklid druhého patra nebo na umývání oken v obou patrech, je to v souladu se zákoníkem práce a zaměstnanec tuto činnost vykonávat musí.
Pokud by zaměstnanec odmítl činnost vykonat (vykonávat), jednalo by se o porušení „pracovní kázně“ a podle její intenzity by mu zaměstnavatel mohl dát buď výtku nebo s ním rozvázat pracovní poměr výpovědí.
V žádném případě ale není možné, aby zaměstnavatel jednostranně tomuto zaměstnanci rozšířil pracovní náplň o činnost „aktualizace databáze klientů“, protože ta v žádném případě pod druh práce „uklízeč“ nespadá. Zaměstnanec by tuto práci vykonávat nemusel a nejednalo by se o porušení „pracovní kázně“. Zaměstnavatel nemá právo od něj tuto činnost požadovat.
Kdy tohle neplatí?
Jednostranně změnit náplň práce ale není možné vždy.
Nejde to v případech, kdy je náplň práce nebo popis pracovních činností (nedílnou) přílohou nebo (nedílnou) součástí pracovní smlouvy! Jakmile je totiž něco přílohou nebo součástí smlouvy nebo dohody, zákon se na to dívá tak, že to bylo stranami dohodnuté. A jakmile je něco dohodnuté, lze udělat změnu zase jenom dohodou stran. A pokud jedna strana změnu nechce, platí dohoda původní.
Příklad 2: Zaměstnanec má v pracovní smlouvě jako druh práce uklízeč. V jeho pracovní smlouvě je také věta, že „náplň jeho práce je přílohou této smlouvy“. V náplni práce stojí, že bude umývat podlahy v 1. patře firmy. Pokud mu zaměstnavatel řekne, že nadále bude provádět na úklid druhého patra nebo umývat okna v obou patrech, a zaměstnanec s tím nesouhlasí a na změnu nechce přistoupit, nelze toto rozšíření náplně práce vyžadovat a zaměstnanec tuto činnost vykonávat nemusí.
Závěr
Je tedy velký rozdíl mezi tím, když je v pracovní smlouvě věta „náplň práce je zaměstnanci předána“, příp. „s náplní práce bude zaměstnanec seznámen nejpozději do…“ (v obou případech jde o příklad č. 1), nebo věta „náplň práce tvoří součást této pracovní smlouvy“, příp. „náplň práce je přílohou této pracovní smlouvy“ (v obou případech jde o příklad č. 2).
