HOME OFFICE A JEHO VLIV NA MZDU ZAMĚSTNANCE

HOME OFFICE A JEHO VLIV NA MZDU ZAMĚSTNANCE

V současné době je zejména v pracovních vztazích stále více skloňovaným pojmem tzv. home office. Jedná se přesně o to, co si pod anglickým souslovím většina z nás představuje – situaci, kdy zaměstnanec pracuje pro zaměstnavatele z pohodlí svého domova, to však samozřejmě za předpokladu, že mu to pracovní pozice umožňuje.

Ostatně jedno z posledních usnesení vlády ČR obsahuje mj. nařízení zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě svého bydliště. Sluší se uvést, že home office je podle zákoníku práce založen na principu dobrovolnosti. To znamená, že se zaměstnavatel se zaměstnancem musí na práci na dálku domluvit. Na home office tak jednak není právní nárok ze strany zaměstnance, a jednak jej zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit. Nicméně, vzhledem k tomu, že vláda home office poněkud nešťastně nikoli doporučila, ale nařídila, je aktuálně zaměstnavatel povinen, s přihlédnutím k dalším okolnostem, home office umožnit.

Jak je to s výší mzdy při home office?

Při home office má zaměstnanec právo na běžnou mzdu, nikoliv na náhradu mzdy. V současné situaci se ale může stát, že zaměstnanec zůstane doma s dětmi nebo v karanténě a zároveň vykonává i svou běžnou práci v rámci home office. V takovém případě se zaměstnanec musí se zaměstnavatelem dohodnout, zda má vykonávat svou práci, nebo zda má být doma v režimu ošetřovného, či nemocenského. Pokud zaměstnanec zůstane doma „na OČR nebo nemocenské“, logicky není povinen práci vykonávat, pak mu ovšem, ze stejného důvodu, nenáleží mzda. 

Finančně se zaměstnanci vyplatí vykonávat práci z domu, tedy za předpokladu, že to časově i zdravotně zvládá. Pokud je totiž zaměstnanec doma z důvodu nemocenské či karantény, náleží mu náhrada mzdy jako při dočasné pracovní neschopnosti, což je částka, která odpovídá 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to po dobu prvních 14 dnů. Od 15. dne pak bude dostávat dávky nemocenského pojištění. Výše ošetřovného podle navrhované právní úpravy bude činit od 1. kalendářního dne 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Pokud bude schválena i minimální denní výše ošetřovného ve výši 400 Kč, bude denní výše dávky činit 400 Kč v případě plného úvazku tam, kde by po výpočtu byla dávka nižší.

Může zaměstnavatel snížit zaměstnanci mzdu za to, že vykonává práci na dálku?

Pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na práci z domu, nemělo by dojít ke snížení mzdy pouze z tohoto jednoho důvodu, tedy, že zaměstnanec vykonává práci nikoli z místa pravidelného pracoviště, ale z místa, kde má bydliště. I v tomto případě se při snižování mzdy postupuje podle pravidel zákoníku práce. Obecně záleží na tom, jakým způsobem má zaměstnanec sjednanou mzdu (pevné a bonusové složky) a zda je sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena jednostranně mzdovým výměrem či vnitřním předpisem.

Ale pozor. Zaměstnavatel může z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách vyhlásit tzv. částečnou nezaměstnanost. V takovém případě může snížit mzdu až na 60 % průměrného výdělku.

Pokud by se jednalo o přerušení provozu zaměstnavatele z důvodu provozních příčin např. chybějící dodávky surovin, jednalo by se o tzv. prostoje na straně zaměstnavatele, za které náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku. V takovém případě už ale neuvažujeme o práci na dálku, tedy home office.

JUDr. Barbora Martinková, advokátka a mediátorka

Zaměřuje se na právo občanské, pracovní a rodinné. Dále má specializaci v oblasti trestního práva a ochrany osobních údajů. Působí v jedné z prestižních advokátních kanceláří v Praze a od roku 2019 má svojí vlastní advokátní kancelář v Chocni.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by vás zajímat