MŮŽE BÝT JEDNATEL ZÁROVEŇ ZAMĚSTNANCEM?

Může být jednatel zároveň zaměstnancem

Danou otázkou se zabývají soudy na všech stupních už od devadesátých let minulého století. Sama o sobě není zmiňovaná problematika nijak zvlášť zajímavá, nicméně často přichází na přetřes v několika případech.

Jedním z těch případů je odmítnutí plnění pojišťovny ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, pokud zaměstnanci vznikla újma při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pokud je zaměstnanec, kterému vznikla újma při pracovním úrazu, zároveň jednatelem společnosti, pojišťovna se často snaží odmítnout plnění s odkazem na neplatnost pracovní smlouvy s argumentací, že jednatel nemůže za společnost sám se sebou platně uzavřít pracovní smlouvu.

Stejnou argumentaci pak používají někteří zaměstnavatelé, kteří chtějí, aby jim bývalý zaměstnanec, který byl toho času zároveň jednatelem, vydal bezdůvodné obohacení odpovídající neprávem přijaté mzdě.

Kromě právě uvedených případů se lze v praxi také setkat s tím, že pracovníci inspekce práce při probíhající kontrole poukazují na neplatnost takto uzavřených pracovních smluv, a to se stejnou argumentací. K tomu se sluší uvést, že se jedná o právní názory již překonané. Nicméně tato problematika je trochu složitější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Odpověď na otázku položenou v nadpisu tohoto článku nenalezneme v zákoníku práce, ani v jiném právním předpise. Musíme zapátrat v rozhodovací praxi Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR a vycházet z tzv. soudcovské tvorby práva.

Aktuálně vycházíme z následujících soudních rozhodnutí:

Je smlouva, kterou uzavřel jednatel jako zástupce společnosti sám se sebou jako zaměstnancem automaticky neplatná?

Z rozhodovací praxe soudů, a to jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu lze určit, že okolnost, kdy je fyzická osoba statutárním orgánem (třeba jednatelem) sama o sobě nebrání tomu, aby s ní byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda – DPP, DPČ. Je pak jen třeba zkoumat, jestli nedochází ke střetu zájmů mezi společností jako zaměstnavatelem a jejím statutárním orgánem (jednatelem) jako zaměstnancem na druhé straně. Smlouva, kterou uzavře jednatel jako zástupce společnosti sám se sebou jako zaměstnancem neplatná nebude, pokud nebude například v rozporu s dobrými mravy nebo s principem poctivosti právního jednání (tzn. pokud taková smlouva nebude neobvykle výhodná pouze pro zaměstnance na úkor zaměstnavatele). Kromě toho jednatel musí jednat v zájmu společnosti a jednat jako řádný hospodář se všemi důsledky porušení povinnosti péče řádného hospodáře, kterými jsou zejména povinnost vydat prospěch, resp. nahradit ho v penězích.

Co když je náplň práce podle pracovní smlouvy obsahově shodná s činnostmi jednatele podle zákona o obchodních korporacích?

Neexistuje žádný zákonný zákaz, že statutární orgán společnosti nesmí činnosti, které mu ze zákona jako statutárovi příslušejí, vykonávat v pracovněprávním vztahu. Z aktuální soudní praxe se dá dovodit, že výkon činnosti statutárního orgánu společnosti lze do jisté míry podřídit zákoníku práce, nicméně není možné se takto odchýlit od ustanovení zákona o obchodních korporacích, potažmo občanského zákoníku, která jsou tzv. kogentní, tedy ty, od kterých se nelze odchýlit dohodou mezi stranami.

Logicky nedává smysl, aby jeden a tentýž okruh činností byl upraven pro jednoho člověka dvakrát: jednou zákonem, a ještě pracovní smlouvou. V praxi však dochází a bude docházet k tomu, že u některých typů zaměstnání, např. generální ředitel, finanční ředitel apod., kteří jsou zároveň statutárními orgány, se činnosti související s bezprostředním chodem společnosti často překrývají (tzn. činnosti vykonávané podle pracovní smlouvy a činnosti statutárního orgánu). Ani taková skutečnost nezpůsobí automatickou neplatnost takto uzavřené pracovní smlouvy, a i v tomto případě se použijí shora uvedené ochranné mechanismy (povinnost jednat v zájmu společnosti a jako řádný hospodář, sankce neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy a principem poctivého právního jednání) a pravidla o střetu zájmů.

Jak to bude v případě, že náplň práce podle pracovní smlouvy (dohody) se liší od činností jednatele?

Bude-li jednatel zároveň zaměstnancem s pracovním zařazením např. vrátný, není možné takovou pracovní smlouvu (dohodu), na jejímž základě takový pracovněprávní vztah vznikl, považovat za neplatnou. Samozřejmě také v tomto případě bude třeba posuzovat, zda nedochází uzavřením smlouvy s určitým obsahem k porušení dobrých mravů, principu poctivého jednání atd.

Právní úprava problematiky souběhu funkcí vyvolává řadu dalších otázek, které ještě nebyly řešeny, případně uspokojivě vyřešeny. Proto bude vývoj této problematiky i nadále velice zajímavé sledovat.

Mohlo by vás zajímat