Při mediaci je v určitých případech možné přistoupit k takzvanému oddělenému jednání. Přečtěte si, o co přesně jde a jak takové jednání v praxi probíhá.
Oddělené jednání: co to přesně znamená?
Oddělené jednání lze použít v případě, kdy je třeba hovořit o věcech, o nichž lidé nechtějí mluvit před tím druhým. Ale zároveň se stále jedná o věci, které by se měl mediátor dozvědět, aby dokázal určit, jak by se měla mediace dále vyvíjet.
Kdy je možné k oddělému jednání přistoupit
Oddělené jednání je možné učinit kdykoliv za předpokladu, že s tím všechny strany sporu souhlasí. Pokud k tomu jedna ze stran přistoupit nechce, nemůže ji k tomu mediátor za žádných okolností nutit.
Odděleným jednáním je možné mediaci zahájit, nebo se pro ni rozhodnout kdykoliv v průběhu mediace. Tento způsob může navrhnout kterákoliv ze stran sporu nebo sám mediátor.
Jak takové jednání v praxi probíhá?
Pokud klienti na oddělené jednání přistoupí, domluví se s nimi mediátor na přibližné době trvání. Následně jim vysvětlí pravidla, která je nutné při tomto typu jednání dodržovat.
Platí, že vše, co se na odděleném jednání sdělí, je důvěrné. Tento typ jednání rozhodně neslouží k tomu, aby se strana sporu s mediátorem domlouvala na společné strategii proti druhému klientovi. Obě strany by přitom měly dostat takový časový prostor, aby dokázaly sdělit vše podstatné.
Samotné jednání tedy probíhá samostatně bez přítomnosti druhé strany sporu.
V čem může být toto jednání prospěšné?
Oddělené jednání dokáže mnohdy řešení konfliktu posunout výrazně dopředu. Samozřejmě to ale ne vždy znamená, že se tím mediace urychlí. V některých případech však může být takové jednání pro obě strany sporu prospěšné.
Více článků ze světa mediace najdete na www.institutpromediaci.cz.
