PRACOVNĚPRÁVNÍ SMLOUVY JINAK

pracovnepravni-smlouvy-jinak

Dnešní příspěvek bude trošku jiný než ty ostatní. Berte jej spíš jako námět k zamyšlení nebo zajímavost. Na webu pracovní poradny můžete nalézt řadu vzorových dokumentů a vzorů smluv. Všechny tyto smlouvy vypadají vesměs tak, jak jste zvyklí. Klasický dokument psaný více či méně složitým právním jazykem.  Ostatně, podívejte se na naše vzory smluv sami:

Smlouvy uzavírané v rámci pracovních vztahů mají mít podle zákoníku práce zpravidla písemnou formu. Mají splňovat minimální zákonem předepsané náležitosti. Ze zákoníku práce se tak nedozvíme nic o tom, jak má ten který dokument vypadat. Proto ostatně většina smluv vypadá skoro stejně.

Smlouvu (nebo alespoň vzor smlouvy) většinou připravuje právník. V případě použití vytvořeného dokumentu pro konkrétní případ může docházet k laickému zanesení chyb do připravovaných vzorů a vytvoření něčeho tak zmatečného, že nebude vůbec zřejmé, jak smlouvou sjednaná pravidla uvést do praxe. Vzhledem k tomu, že řada lidí (tzn. zaměstnanců i zaměstnavatelů) považuje smlouvy, a to i ty pracovněprávní, za nutné zlo, které je stojí jenom čas a peníze, tak jim ani nevěnují potřebnou pozornost při jejich tvorbě. Skutečné nedostatky se pak projeví. K tomu dochází nikoli nutně při uzavírání smlouvy, ale až v okamžiku, kdy dojde k prvnímu problému mezi stranami.

 I když si to my právníci rádi myslíme, tak právní předpisy neexistují proto, abychom měli práci. O tvorbě smluv a práci s nimi platí totéž. Nemělo by to být tak, že je potřeba právního vzdělání případně překladatele právního jazyka (tzn. poskytovatele právní služby) k tomu, aby si laik dokázal přečíst a porozumět textu smlouvy. Tento problém se netýká jen tuzemska, ale je rozšířen po celém světě. V řadě států se tak začíná i v právu uplatňovat designový přístup – označovaný jako legal design. I když by se to na první pohled mohlo zdát, tak primárně nejde o to přidat do běžných smluv pár obrázků, ostatně nejde výhradně o práci se smlouvami, ale přístupu k právu jako takovému. Problematika smluv je však v daném kontextu nejsnáze uchopitelná. Zmiňovaný legal design přístup je založen na tom, že očekávanému uživateli např. smlouvy – v případě pracovněprávních smluv to bude zaměstnavatel a zaměstnanec (ten nutně nemusí být rodilým mluvčím) – bude smlouva uzpůsobena tak, že s ní bude schopen pracovat bez jakýchkoli podrobnějších znalostí práva. Ve smlouvě bude vhodné použít jednoduchý jazyk, prostý kostrbaté právničiny. Pokud je smlouva určená pro osoby, které nevládnou tím jazykem, ve kterém je smlouva napsána, pak bude vhodné do textu zakomponovat vizuální prvky.

Dobrý případ legal design přístupu při tvorbě smluv můžete vidět v rámci projektu Creative Contracts. V některých zemích, kde dochází k velké fluktuaci zahraničních pracovníků pro některé sezónní práce (např. sběr ovoce na farmách) problém jazykové bariéry při uzavírání pracovněprávních smluv vyřešili tak, že formu doslova překreslili do podoby komiksového sešitu s minimem textu tak, aby ji pochopil opravdu každý. Ukázka je dostupná zde.

Jistě můžete namítnout, že tak přece smlouva nevypadá. Máte pravdu, nevypadá. Rozhodně tak nevypadá smlouva, na kterou jsme v tuzemských podmínkách zvyklí. Nicméně, pokud taková smlouva bude splňovat minimální požadavky, které na ni klade zákoník práce, pak není důvod, proč by nemohla být třeba i v podobě komiksu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Mohlo by vás zajímat

Online Úvod do mediace se bude konat 18. března od 10 hod.