PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE A ZAMĚSTNAVATELE V SOUVISLOSTI S UVOLNĚNÍM ZAMĚSTNANCE NA PLÁNOVANÉ VOJENSKÉ CVIČENÍ

walking-military-army-boots-nyc-soldiers-synchronized-marching_t20_l1QyBB

Vojenské cvičení je překážkou v práci, s kterou počítá § 204 ZP.

Podle § 206 ZP má zaměstnanec povinnost včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna a zaměstnavateli tuto překážku prokázat.

Podle § 204 ZP – Překážky v práci z důvodu obecného zájmu; Pracovní volno související s brannou povinností – musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti a po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení.

Náhradu mzdy zaměstnanci neposkytuje zaměstnavatel, ale zaměstnanci hradí náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku napřímo příslušný vojenský správní úřad. Náhradu mzdy neposkytuje zaměstnavatel zaměstnanci ani tehdy, pokud by zaměstnanec v průběhu trvání vojenského cvičení onemocněl. Zaměstnavatel musí zaměstnanci vystavit potvrzení o výši mzdy, na kterou by měl jinak nárok.

Podle § 47 ZP musí zaměstnavatel zaměstnance po návratu z vojenského cvičení zařadit zpět na jeho původní práci a pracoviště.

Výkon vojenské služby nemá vliv na dovolenou a její délku. Dovolená se nekrátí.

Podle § 53 odst. 1 písm. b) ZP se zakazuje dát zaměstnanci výpověď ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení.

  1. zaměstnanec tedy musí překážku v práci zaměstnavateli včas nahlásit / požádat o volno
  2. zaměstnavatel musí zaměstnance omluvit po dobu trvání vojenského cvičení + po dobu trvání cesty na a z vojenského cvičení
  3. náhradu mzdy platí zaměstnanci vojenský úřad
  4. po návratu ze cvičení musí zaměstnavatel zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci a pracoviště

–         musí zaměstnavatel zaměstnance pustit?

Ano. Je to jeho povinnost podle § 204 ZP.

–         je na vůli zaměstnance jít na cvičení?

Myslím, že ne. Jakmile se nahlásil do zálohy, pak je absolvování cvičení jeho povinností. Kdyby nešel, podle mě by mohl být stíhán podle nějakých vojenských předpisů (branného zákona? Tuhle problematiku neznám).

–         je povinností zaměstnance oznámit nám že se hlásí do záloh?

Ne. Je to to samé jako třeba dárcovství krve. Hlásit to nemusí.

–         co je zaměstnavateli hrazeno, když zaměstnance na vojenské cvičení pustí?

Zaměstnavateli, jehož zaměstnanec je zařazený do aktivní zálohy a nekonal práci pro překážku v práci z důvodu výkonu plánovaného pravidelného vojenského cvičení, vzniká právo na poskytnutí finanční podpory ve výši dvou třetin průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství naposledy zveřejněné Českým statistickým úřadem přede dnem nástupu vojenské činné služby. Vzor žádosti o tuto podporu je na webu www.army.cz (záložka Aktivní záloha).

–         co se stane když zaměstnance neuvolníme?

Když ho neuvolníte, on stejně půjde, protože jinak by měl průšvih on sám. Těžko se bude z branné povinnosti vykrucovat s poukazem na to, že ho nepustil zaměstnavatel, který tu povinnost pustit ho má. A vy s tím nic neuděláte, je to překážka v práci.

–         můžeme zavést, vyvozovat nějaká opatření….

Ne. Stejně tak jako nemůžete zakázat dárcovství krve, chození k soudu jako tlumočník nebo účast ve volební (sčítací) komisi.

Mohlo by vás zajímat