SRÁŽKY ZE MZDY

old-hand-holding-broken-piggy-bank-saving-and-protecting-money-concept-color-of-retro-style_t20_E4JLJZ
ZAMĚSTNAVATEL MI DAL PODEPSAT DOHODU, PODLE KTERÉ MI MŮŽE Z PRVNÍCH TŘÍ VÝPLAT STRHNOUT VŽDY 1 500 KČ JAKO ZÁLOHU NA ÚHRADU PŘÍPADNÉ ŠKODY, KTEROU BYCH ZPŮSOBILA (PRACUJU JAKO PRODAVAČKA). MÁ NA TO PRÁVO, KDYŽ JSEM ZATÍM NIKDY V ŽÁDNÉM ZAMĚSTNÁNÍ ŠKODU NEZPŮSOBILA?

ODPOVĚĎ:

Stručně: Zaměstnavatel na něco takového naprosto právo nemá. To, co dělá, jsou v podstatě srážky z příjmu, které je ovšem možné provádět pouze na základě zákona nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení už vzniklých nároků zaměstnavatele (tzn. škodu byste nejdřív musela způsobit, teprve poté je možné dělat dohodu o srážkách). Dejte zaměstnavateli písemně, že vaše ujednání je v rozporu se ZP a proto namítáte neplatnost a určete mu termín, do kterého vám má dlužnou částku uhradit. Pokud tuto částku neuhradí, máte možnost okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 ZP (zaměstnavatel neuhradil zaměstnanci mzdu nebo její část nejpozději do 15 dnů od data splatnosti). V takovém případě byste měla nárok nejen na nevyplacenou část mzdy, ale též na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá výpovědní době.

Detailně: Srážky ze mzdy je možné provádět pouze na základě zákona (§ 145 a násl. ZP) nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy (případně k zaplacení závazků zaměstnance – typicky alimenty, vyživovací povinnost, náhrada škody).

Naprosto neexistuje jakékoliv složení „depozitu“ – peněz, z kterých si zaměstnavatel vezme, co potřebuje, v případě, že usoudí, že zaměstnanec způsobil škodu nebo z jakéhokoliv jiného důvodu (zaměstnavatel se může dopustit deliktu podle § 13 odst. 1 písm. i) nebo § 26 odst. 1 písm. i) se sankcí až do výše 2 mil. Kč. – pokud provede ze mzdy zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy jiné než stanovené srážky).

V praxi vzniká často případ, kdy zaměstnavatel tvrdí, že mu zaměstnanec způsobil škodu a chce po něm její náhradu. To upravují § 262 a 263 ZP:

  1. zaměstnavatel zjistí škodu a zjistí, že za ni skutečně odpovídá konkrétní zaměstnanec
  2. zaměstnavatel zjistí skutečnou výši škody a vyčíslí výši náhrady škody, kterou bude požadovat po zaměstnanci (max. do výše 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, kterého dosahoval před vznikem škody – to neplatí, pokud byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem NV)
  3. zaměstnavatel musí se zaměstnancem výši škody a požadované náhrady projednat
  4. je ovšem na zaměstnanci, aby zvolil způsob náhrady škody – v určitých případech je totiž možné, aby škodu odčinil uvedením věci do původního stavu
  5. pokud se dohodou na peněžitém způsobu náhrady škody, je možné udělat písemnou dohodu o srážkách ze mzdy (je možné srážet max. do výše nepřesahující ½ čistého příjmu)
  6. pokud se nedohodnou, musí rozhodnout soud.

Mohlo by vás zajímat