Při podnikání často dochází k tomu, že podnikatel potřebuje některé činnosti delegovat na své zaměstnance. Ostatně z toho důvodu zaměstnance má. Zaměstnavatel tedy potřebuje, aby za něj platně jednal jeho zaměstnanec. Jak toho docílit? V zákoníku práce se odpověď na tuto otázku nenachází, a tak je třeba porozhlédnout se jinde. Daná problematika je upravena v občanském zákoníku, jednak v ustanovení § 166, a jednak v ustanovení § 430 an.
Podle ustanovení § 166 odst. 1 občanského zákoníku zastupují právnickou osobu (v tomto případě je tedy uvažován zaměstnavatel, který je právnickou osobou) také zaměstnanci, a to v takovém rozsahu, který je obvyklý vzhledem k jejich pracovnímu zařazení. Obvyklý je v tomto kontextu takový stav, který jako obvyklý vnímá veřejnost. V případě, že je právnická osoba podnikatelem, pak se použije ustanovení § 430 občanského zákoníku.
Podle ustanovení § 430 občanského zákoníku – pokud podnikatel někoho (tzn. i zaměstnance) pověří při provozu určitou činností, pak ho tato osoba zastupuje ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Při obvyklých právních jednáních tedy postačí pověření, pokud jednání přesahuje obvyklost, tak je k zastoupení potřeba plnou moc. Vzhledem k tomu, že obvyklost pro potřebu pověření by bylo třeba hledat například ve vnitropodnikových předpisech, jejichž obsah veřejnost asi znát nebude, je dobré využívat vymezení pověření, pro případ zastupování zaměstnavatele, v písemné podobě.
Možná vás napadne otázka, jestli se to nedá rovnou vyřešit plnou mocí. Určitě dá. Na každý pád přidáváme vzory obojího.
