Až překvapivě často slýchám stesky na to, že jedna strana pracovněprávního vztahu (tzn. pracovního poměru, DPP nebo DPČ) nechce přijmout výpověď, kterou druhá strana podává. Zažila jsem dokonce situaci, kdy zaměstnanec zůstal v práci i po „nepovolené“ výpovědi ještě půl roku a trápil se, co s tím nebo situaci, kdy zaměstnavatel „povolil“ zaměstnankyni výpověď s podmínkou, že její manžel nastoupí na její místo!
V pracovním právu je nezbytné rozlišit, zda se skutečně jedná o výpověď nebo o dohodu o rozvázání pracovního poměru (případně dohodu o ukončení DPP nebo DPČ).
VÝPOVĚĎ
Výpověď z pracovního poměru (DPP, DPČ) je vždy jednostranným právním jednáním. Znamená to, že výpověď se druhé straně prostě dá, a to bez ohledu, jstli se tím té druhé straně uleví nebo jestli jí to přinese velké nesnáze. Předání výpovědi ale má svá pravidla:
1. výpověď musí být vždy písemná (vzor výpovědi DPP najdete zde, výpověď z pracovního poměru je stejná, jen se liší délka výpovědní doby a začátek jejího běhu). Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu („už mě to tady fakt nebaví“) nebo i bez uvedení důvodu („dnes, 15.6.2017, dávám výpověď z pracovního poměru“); zaměstnavatel pouze z důvodu uvedeného v § 52 zákoníku práce (a tento důvod musí velmi přesně popsat, nestačí jen odkaz na příslušný paragraf a písmeno)
2. tato písemná výpověď musí být vždy doručena druhé straně – přičemž doručení nebo podpis pod výpovědí neznamená souhlas.Zaměstnanec doručuje zaměstnavateli na pracovišti, a to tak, že výpověď předá svému přímému nadřízenému. Je fajn mít výpověď ve dvou vyhotoveních, přičemž jeden papír dá zaměstnanec svému nadřízenému, na druhý papír mu nadřízený podepíše, že výpověď převzal (ne, že ji povoluje nebo že s ní souhlasí). A co když odmítne podepsat převzetí? Potom zaměstnanec může předat výpověď do podatelny, kde si opět nechá potvrdit datum převzetí (a tím je zaměstnavateli doručeno) nebo (pokud u zaměstnavatele podatelna není) bude muset na poštu, kde výpověď podá doporučeně a ideálně na doručenku, aby měl doklad o tom, že si zaměstnavatel dopis převzal a kdy.
Zaměstnavatel doručuje výpověď zaměstnanci vždy nejdříve na pracovišti. Pokud zaměstnanec výpověď odmítne převzít, nechá zaměstnavatel místo podpisu zaměstnance na výpověď podepsat svědky, kteří byli u toho, když zaměstnavatel zaměstnance seznámil se svým úmyslem dát mu výpověď (když mu dával ten papír k podpisu) a když zaměstnanec prohlásil, že on nic podepisovat nebude. Stačí jeden svědek, ale samozřejmě pokud jsou u toho další dva lidé – proč tam nemít podpisů víc.
Pokud není možné doručit výpověď zaměstnanci na pracovišti (např. z důvodu neomluvené absence zaměstnance), zatím (červen 2017) platí, že by měl zaměstnavatel dojet do bydliště zaměstnance a pokusit se mu výpověď předat tam. Je to poněkud zvláštní představa, že zaměstnavatel vyčlení některého ze svých zaměstnanců, aby jezdil během pracovní doby po městě a doručoval výpověď v bydlišti zaměstnance, který nemá povinnost mu otevřít, nicméně ZP to takto stanoví. Doufejme, že navrhovaná novela tohoto ustanovení opravdu během druhého pololetí roku 2017 projde. Až když není možno doručit zaměstnanci výpověď v místě jeho bydliště, může zaměstnavatel výpověď poslat poštou – doporučeně, na doručenku, pouze do vlastních rukou adresáta, nevhazovat do schránky a na poště uložit 10 pracovních dnů (což pošta nenabízí, leč ZP ukládá), takže uložit 15 dnů.
Pokud si zaměstnanec zásilku nevyzvedne, je podle ZP doručeno 10. pracovním dnem. Zásilka se zaměstnavateli vrátí, on ji uloží do osobního spisu zaměstnance a čeká na skončení výpovědní doby.
3. od data doručení druhé straně (nikoli od data uvedeného na výpovědi) se odvíjí výpovědní doba. Jestliže pracovní poměr končí výpovědí (ať už ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele), vždy je nutné dodržet výpovědní dobu! Ta je obvykle 2měsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Výpověď DPP a DPČ je 15denní a začíná běžet hned od doručení výpovědi druhé smluvní straně, nečeká se na další kalendářní měsíc.
No a v tom se právě liší výpověď od dohody o rozvázání pracovního poměru.
DOHODA O ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
1. dohoda je vždy dvoustranným právním jednáním. Není možné se domluvit s někým, kdo nechce. Ale když se domluvit chce, je dohoda o rozvázání pracovního poměru tím nejjednodušším řešením (vzor najdete zde).
2. s dohodou se nespojuje žádná výpovědní doba. Je možné, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli, že pracovní poměr skončí „dnes“ (pozor, ne zpětně, na to reagoval Nejvyšší soud, toto nelze) nebo kdykoliv v budoucnu, k datu, na kterém se strany dohodou (tzn. např. 27.11.2017) nebo k nějaké skutečnosti („když se vrátí do práce paní XY, která je teď nemocná“). To stačí.
3. dohoda, kterou nepodepíší obě strany, samozřejmě není žádná dohoda, bez podpisu obou neplatí.
„VÝPOVĚĎ DOHODOU“
neexistuje. Je to kulatá krychle. Buď je dohoda (dvoustranná), nebo výpověď (jednostranná). Někdy tak ale lidé nazývají situaci, kdy jedna ze stran dala výpověď a poté strany podepsaly dohodu o rozvázání pracovního poměru k jinému datu.
Potom platí, že pracovní poměr byl rozvázán dohodou (ne – „výpovědí dohodou“!). Výpověď strany „roztrhaly“ a místo ní podepsaly dohodu. Dohoda má mladší datum, byla podepsána jako druhá, takže platí ona.
